Pro nás Větevníky začala výprava už v pátek, kdy jsme ve spolupráci s panem starostou a místním traktoristou připravovali do posledních paprsků slunečních místo k výsadbě tak, abychom to druhý den s místními z Radějova stihli v rozumné době a na místě neumrzli. Totiž velmi příhodné pojmenování kaple „ve větru“, až příliš dobře ctilo svému názvu, neboť nahoře po oba dva dny opravdu fičelo.
Místní lidé zvyklí, my vymrzlí a všichni tak hezky vyfoukaní a větrem ošlehaní jsme nakonec zdárně zasadili všech 11 stromků – jeřábů břeků, které tvoří symetrický kruh (místo 12-tého stromu bude vchod do kaple). Otec kapli požehnal a popřál ji mnohá budoucí zastavení poutníků, slavnosti místních i přespolních a nekonečné sonety jež ve větvích vítr skládá. Ještě poslední cit v prstech rozezněl housle, kytary a jejich překrásný zvuk v doprovodu písní na počest nové kapli se s větrem rozletěl do krajiny. Semknutí v kruh v kruhové kapli jsme zazpívali, dojedli poslední koláče, naposledy se rozhlédli v kraj a šup z kopce dolů, domů do tepla.
Večer jsme zakončili jak se patří, v místní hospůdce, kde jsme dál hráli a zpívali a bylo nám dobře. A tak to má být.
Za fotky děkujeme Hance Matějkové 🙂
