ČLENOVÉ VÝBORU SPOLKU
Každé občanské sdružení musí mít určitou formu a vedení podle zákona. I my si tedy na ustavující schůzi lámali hlavy, kdo z nás budou ti, kteří chtějí mít možnost reprezentovat Větvení směrem k veřejnosti a budou mít potřebu spolupodílet se na směrování spolku. Po dlouhých debatách jsme se shodli pro ustanovení členského výboru spolku v následujícím složení:
Ing. Jan Kopecký, PhD.
Ing. Tomáš Horský – www.tomashorsky.cz
Jsem absolventem Zahradnické fakulty v Lednici, ústavu zahradní a krajinářské architektury. V oboru pracuji jako OSVČ a chvíle, které věnuji sám sobě, trávím co nejvíce v přírodě a práci, která snad, třeba jen nepatrným dílem, přispívá k její trvalé udržitelnosti. Pobyt v harmonické, malebné a zdravé krajině je pro mě pohlazením po duši, je to návštěva chrámu, který otvírá cesty vedoucí k nám samým. Věřím, že se nám podaří zpevnit základy našeho živoucího chrámu a s klidným svědomím jej budeme moci předat budoucím pokolením, aby i oni měli možnost užívat posvátný prostor, kterým jsme byli obdarováni.
Mgr. Pavel Rotter
Jsem kluk z Karpat, po lesích brouzdám od malička a tak mi hodně přirostly k srdci. Baví mě hledat zbytky lesů, které se nejvíce podobají přirozeným a přemýšlet o jejich zákonitostech. Kdo bere, měl by také něco dát, tento pocit ve vztahu ke krajině sílil v mém nitru: Jsem proto moc rád, že jsme založili Větvení. Jednak člověk na splácení tohoto dluhu není sám, jednak mě Větvení přivedlo k většímu zájmu o kulturní krajinu, její historii a zákonitosti vývoje. Pochopil jsem, že pro udržení, či obnovení harmonického rázu krajiny je třeba pracovat s lidmi, oslovovat je a připomínat jim jejich kořeny, odkaz předků i důležitost divočiny.
Mgr. Markéta Londýnová
Vystudovala jsem obecnou biologii na MU v Brně se zaměřením na mikrobiologii, pracovně jsem laboratorní techničkou ve výzkumné skupině na CEITECu při Masarykově univerzitě.
Díky této partě lidí, se kterými jsem součástí Větvení, se mi podařilo uskutečnit svoji představu, že se chci alespoň ve volném čase podílet na péči o naši přírodu a krajinu. Už jako malá jsem nechápala necitlivé zásahy do krajiny. Cítila jsem, že je potřeba krajinu chránit, využívat ji s rozumem, ne ji ničit pro krátkodobý prospěch. Později jsem díky oddílu ochránců přírody Falco ve Valašském Meziříčí poznala lidi, kteří tímto přesvědčením žijí a šíří jej dál. Taky jsem poznala, co je to práce pro přírodu, parťáctví a příklady, které táhnou.
Moje motivace: Přála bych i dětem našich dětí, aby věděly, jak vypadá krásná, zdravá krajina a vítr v korunách stromů, jaké to je si na strom vylézt a rozhlížet se kolem, jaké to je obejmout starý strom a cítit ten život v něm a kolem něj (i na něm, když vám do rukávu vleze mravenec). A aby uměly jednat podle zdravého rozumu, ne podle kalkulačky. Stromy spolu s ostatními rostlinami mimo jiné pomáhají regulovat teplotu v krajině a chránit neobnovitelné zdroje jako je vzduch, voda, půda – zdroje, bez kterých nemůžeme existovat. Takže buď budeme propagovat rozumnou výsadbu stromů a zeleně nebo budeme lomit rukama…
Fajn lidi kolem beru jako báječnou přidanou hodnotu celé této iniciativy :o).
ŘADOVÍ ČLENOVÉ
Se všemi povinnostmi vyplývajícími z činnosti spolku nám pomáhají řadoví členové
Bc. Jarmila Hajná
Mgr. Petr Masner
Jsem absolvent přírodověděcké fakulty MU, oboru Ekotoxikologie. Už jako malý kluk jsem chodil po městě a zachraňoval (přesněji vytrhával) malé semenáčky vyrostlé na okraji chodníku a ve spárách mezi dlaždičkami, a následně je pěstoval na balkóně v paneláku, a po nějakém čase transferoval před dům. Tato láska ke všem dřevinám “stromového vzrůstu” mi zůstala do dnešních dnů, a kde můžu, tam se snažím nějakou tu stromovou zeleň podpořit. S postupem času jsem však začal chápat, že si vše nemůžu zasadit kdekoliv. Začal jsem chápat, že pojmy jako inženýrské sítě, soukromé vlastnictví, urbanismus, územní plán, krajina, příroda a další věci, které člověka, snažícího se vytvořit prostředí sobě příjemné pro život, jaksi limitují. Uvědomil jsem si, že je lepší snažit se věci změnit nějak trochu oficiálně a ne formou dalo by se říci “Guerilla gardeningu” jak jsem to dělával dříve. I když tato myšlenka se mi zamlouvá dodnes :-). Dnes si také říkám, jak by bylo fajn, kdyby i moje děti na výletě mohly vylézt na třešně kolem nějaké cesty, sednout si do větví, pozorovat krajinu a u toho zobat zralé třešně. Nebo jen tak obdivovat nádherné “zelené katedrály”, čili oboustranné aleje velkých stromů kolem komunikací. Je mi jasné, že tyto krajinné prvky pomalu mizí a proto bych chtěl alespoň malinkou měrou přispět k jejich obnově.
Mgr. Lucie Poppová absolventka oboru Molekulární biologie a genetika na PřF MU a momentálně na doktorském studiu oboru Onkologie
V přírodě, daleko od civilizace, nacházím pravé hodnoty, dokážu žít tady a teď, můžu si vyčistit hlavu od podprahových informací a reklam, přebytku úkolů a restů, od požadavků jaká bych měla být … tady mám prostor být sama sebou.
Pro každodenní pohlazení jsou tu právě lesy, parky, aleje, … kde je možné si pročistit hlavu a oddělit hodnoty důležité od těch, které se důležitými pouze zdají. Taky mám moc ráda píseň Paměť stromů, která byla úvodní znělkou stejnojmeného seriálu ČT 😉
Mgr. Jan Priessnitz
Absolvent oboru, který jsem si vybral špatně, pač se nejednalo o práci s lidmi :). Takže teď jsem na toulkách ve světě, konkrétně v Kanadě a čekám, co nebo kdo mě tu potká a jak se život změní dál :). Jsem člověk veselý, mysli veselé a mám rád lidi a nejvíc ty veselé 🙂 .. s kterými je dobře pobejt. No a když se to všechno snoubí s nějakým dobrým skutkem jako je třeba zasazení stromu .. pak se vesmír aj my můžeme radovat, že všechno je tak, jak má být a že je nám tak dobře :). Víc o mě asi nemá smysl, lepší se potkat na sázení ;). Přeju Větvení spoustu krásných větviček na stromech a nových cestiček mezilidských ;).
Michala Kořínková
Jmenuji se Michala Kořínková. Svoje příjmení jsem si vyprosila jako sedmiletá holčička. Byly to právě stromy a jejich kořeny, které mi ukazovaly jak důležité je být zakořeněna pevně v zemi. Jak se spojit se zemí a tím i sama se sebou. Jako malé mi zem, voda a stromy ukazovaly svět takový, jaký opravdu je. Naučily mě rozlišovat skutečné od iluzí. To pevné spojení mi do dnes dává sílu žít, žít v chaosu nesmyslnosti obklopující nás každovšedně. Občas, když se ztrácím, každý strom i potok mi ukazují, kde jsem a kde stát dál.
Moje poslání je toto spojení mezi přírodou a člověkem znovu objevovat a v každém z nás.
Jako zdravotní sestra, masérka a člověk pomáhám lidem nalézt samu sebe a znovu posílit pouto mezi ním, přírodou a vším co je skutečné.
Příroda nás drží, jsem ráda, že jí to můžeme vracet.
Tamara Faberová, M.Sc.
Původem z Vnitřních Západních Karpat, nyní pobývající mezi Českým masivem a Vněkarpatskými sníženinami, ale srdeční krajinu mám v Karpatech Bílých . Studovala jsem management zahradních a krajinných úprav v Lednici, ta divná tři písmenka za jménem jsem dostala výměnou za studium v Británii. Ke stromům mám vřelý vztah už od dětství, kdy jsem běhala v slovenských suťových lesích ze svahů a po cestě dolů objímala habry a duby. V práci řeším pestré projekty pro ochranu přírody a krajiny, ale díky Větvení se do krajiny mohu vypravit, sázet s dalšími lidmi a pomáhat jim hledat vztah ke svému okolí, za což jsem opravdu vděčná :).
PŘÍZNIVCI Z.S.
Lucie Zátopková
Coby holka z Valašska jsem vystudovala obor speciální biologie se zaměřením na mikrobiologii na Přírodovědecké fakultě MU v Brně a nyní pracuji v malé farmaceutické firmě vyrábějící biologický léčivý přípravek.
Směrem k přírodovědeckým oborům mne začaly vést už malé dětské krůčky. Volná odpoledne jsem nejraději trávila v naší zahradě se spoustou živého kolem a dodnes tam nacházím pocit radosti a klidu duše. Mé další kroky vedly do oddílu ochránců přírody Falco, kde jsem se učila nejen přírodu poznávat, ale i budovat svůj vztah k ní. Zde jsme se také poznaly s Market Londýnovou. Při nástupu na vysokou školu se naše cesty opět setkaly a zavedly mne až k partě lidí s krásnou myšlenkou a činy, tedy k Větvení.
Prohlubování vztahu ke všemu živému a ke krajině jako celku by mělo být samozřejmostí. Příroda nám dovoluje si brát a my bychom jí to měli vracet. Starejme se proto o svůj svět, zapouštějme své kořeny více do hloubky. Nebude to jen pro nás, naši radost a dobrý pocit, ale také pro budoucnost našich dětí. Sázení stromů s partou z Větvení mi tu radost poskytuje a já tak můžu na každém místě nejen něco získat, ale i dát a zanechat tam tak kousek sebe.
Základní cíle, zakotvené ve stanovách našeho sdružení jsou:
- ochrana přírody a krajiny, což je hlavním posláním sdružení
- uchování a obnova kulturního odkazu krajiny
- ochrana a podpora přirozených procesů vývoje ekosystémů
- poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti ochrany životního prostředí
CELÉ STANOVY SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE: Stanovy Větvení
