Sázení v Nové Lhotě 2017 – jaro
Již v pátek se vypravil úderný tým vyměřit a ideálně i vybagrovat díry pro stromy, abychom pak mohli druhý den sázet bez komplikací a zdržování. Jak jsme se autem blížili k Nové Lhotě a stoupali pomalu vzhůru nadmořskými metry, tak jsme se postupně nořili do mlhy čím dál víc. Ještě u auta jsme se převlékli do pracovního, obtelefonovali pana bagristu a pana starostu (nutno říci, že byl pátek a pokročilá hodina něco mezi 18 a 19h) a vydali se na novolhotský hřebínek, kde se druhý den měla odehrát první etapa z celého seriálu sázení, které řeší okolí Nové Lhoty zcela koncepčně. Jedná se o celé spektrum krajinných prvků, jako liniové stromořadí, boží muka (stromy po stranách), křížky, odpočívací zóny, kde se plánuje výhledově i stůl s lavicemi k posezení a také sem patří stromy solitérní, u kterých se krátce zastavím, neboť je to i pro nás novinka.
Vysázením těchto řekněme samostatných stromů, kde hovoříme i o malé skupině (cca 2-4), vracíme dané místo z hlediska environmentálních a estetických hodnot do rovnováhy. Laicky řečeno, na dříve zcela holém vrchu udělají třeba čtyři buky velkou službu přírodě (domov pro zvěř, ptáky, stín, ochlazování místa atd.), ale i lidskému oku. Potom procházka po okolí Nové Lhoty bude o tyto čtyři stromy esteticky bohatší, a kdo ví, komu ještě tyhle stromy poslouží (třeba zamilovanému páru pro pozorování západu slunce či partě kluků, kterým učitel zabavil tablety? kdo ví).
Nakonec se nám podařilo vše dobře rozměřit i vybagrovat. Daní za to jsme neskutečně vymrzli. Inu bodejť by ne, když teploměry ukazovaly jeden stupeň nad nebo nulu a vlhkost byla stoprocentní. Tak si to dovedete asi představit. Ale co bychom se pro stromy, které nás (doufáme) přežijí, neobětovali. Rádi. Navíc na nás potom čekalo vřelé přijetí zbylého týmu, který postupně dorazil na Ekocentrum, kde jsme byli všichni ubytovaní. A protože věděli, navařili čaj a nachystali večeři. Jak je dobré míti dobré přátele.
Druhý den ráno v sobotu bylo ještě trochu pošmourno a nikdo netušil, jak se den vyvine. Ale za odměnu jsme po mrazivém večeru dostali přenádherný den, plný krásné práce se zemí, sázení stromů, krásných lidí (místních i vzdálenějších) a dobrého pocitu z akce, kde bylo zase, jako vždy v Nové Lhotě, dobře pobejt.
Zbytek prodlouženého víkendu už se nesl ve znamení odpočinku. Výšlapy po okolních kopečcích, lukách, sběr bylinek, spočinutí nad výhledy do kraje, účast na stavění máje (alespoň mentální!), zpívání u ohně a zase výšlapy do okolí.
Dovolte mi už jen drobné díky. Tímto bych chtěl poděkovat Tondovi Okénkovi a jeho rodině za to, jak se dobře starají o místo, kde žijí a které milují a stejnou měrou všem místním, kteří nám s výsadbou pomáhají. Kdyby totiž ne, dost bychom se nadřeli a hlavně by to ani nemělo smysl. A díky tomu, pak máme, kde sázet, kam jezdit, kde odpočívat a mít tak důležitou možnost na chvíli vypadnout z toho betonového pekla (Brno miluju, ale občas je i jeho moc J). Děkujeme.
Tak snad brzy na viděnou na novolhotských hřbítcích a stráních
Honza Priessnitz, Brno, 10. 8. 2017
Datum akce: 28. 4. – 1. 5. 2017
Účast Větvení: Lucie Poppová, Lucie Zátopková, Tamara Faberová, Klára Jiráčková, Iva Sobotková, Iva Truplová, Verča X., Pavel Rotter, Pavel Heinrich, Petr Masner, Petr Salamon, Tomáš Horský, Martin Rexa, Martin Totúšek, Lukáš Kohút, Pavel S. Pavilek, Michal Nožička a Jan Priessnitz
